Hnízdní rozšíření ptáků v okrese Jihlava

sestavil: Vojtěch Kodet

 

podle knih:

MARTIŠKO J. et al., 1994: Hnízdní rozšíření ptáků - Jihomoravský region. Část 1. Nepěvci. Moravské zemské muzeum a ČSOP ZO Pálava, Brno, 237 s.

ŠŤASTNÝ K., BEJČEK V., HUDEC K., 1997: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 1985-1989. H&H, 457 s.

 

III. - Brodiví (Ciconiidae)

 

CEO,§§§,CR - Bukač velký (Botaurus stellaris)

 

 

do r. 1980

 

57

58

59

60

64

 

 

 

 

65

 

 

 

n

66

 

 

 

 

67

 

 

 

 

68

 

 

 

 

 

25. 06. 1946 - 3 vyvedená ml. na ryb. Kukle u Polné, 480 m n/m (HLADÍK et al. 1959) - nejvýše položené hnízdiště v České republice (ŠŤASTNÝ et al. 1996).

Vymizení druhu patrně přímo souvisí se zánikem vhodných lokalit (vysušování bažin) a vyhrnování rybníků (MARTIŠKO et al. 1994).

 

CEO,§§§,CR - Bukáček malý (Ixobrychus minutus)

 

 

do r. 1980

 

 

1981 - 1992

 

57

58

59

60

 

 

57

58

59

60

64

 

 

 

 

 

64

 

 

 

 

65

 

 

¡

n

 

65

 

 

¡

 

66

 

 

¡

 

 

66

 

 

 

 

67

 

 

 

 

 

67

 

 

 

 

68

 

 

 

 

 

68

 

 

 

 

 

1946 - 4 hnízda na ryb. Kukle u Polné, 480 m n/m (HLADÍK et al. 1959) - nejvýše položené hnízdiště na jižní Moravě (MARTIŠKO et al. 1994)

Do roku 1960 běžně hnízdil v rybničních oblastech Českomoravské vrchoviny. Již od konce 60. let začalo docházet k rychlému ústupu z řady lokalit (zejména z Českomoravské vrchoviny)... Příčiny mizení patrně nejsou pouze v úbytku vhodných hnízdních lokalit v důsledku vysoušení mokřadů, vyhrnování rybníků a vodohospodářských úprav inundačních území, i když likvidace těchto míst byla během posledních 20 let značná. Bukáčci mizí i z lokalit, jejichž stav se příliš nezměnil. Proto je nutné hledat příčiny i mimo hnízdiště (na zimovištích), případně v otázce potravních zdrojů, intenzifikace rybního hospodářství apod. (MARTIŠKO et al. 1994)

 

LC - Volavka popelavá (Ardea cinerea)

 

 

1973 - 1977

 

 

1985 - 1989

 

57

58

59

60

 

 

57

58

59

60

64

 

 

 

 

 

64

 

 

 

¡

65

 

 

n

 

 

65

 

¡

¡

 

66

 

 

 

 

 

66

 

n

¡

 

67

 

 

 

 

 

67

¡

¡

¡

 

68

 

 

 

 

 

68

 

 

¡

 

 

Na jižní Moravě hnízdí zhruba do 600 m n/m (MARTIŠKO et al. 1994)

1969 - 1 pár hnízdil u Dobronína (HLADÍK 1987)

25. 06. 1988 - 3 ještě nedokonale létající mladí ptáci na Hubenovské vodní nádrži (Kumstmuller I. in MARTIŠKO et al. 1994)

 

CEO,§§,VU - Čáp černý (Ciconia nigra)

 

 

do r. 1960

 

 

do r. 1980

 

 

1981 - 1992

 

57

58

59

60

 

 

57

58

59

60

 

 

57

58

59

60

64

 

 

 

 

 

64

 

 

 

 

 

64

 

 

¡

¡

65

 

 

 

 

 

65

 

n

 

 

 

65

 

n

n

n

66

 

 

 

 

 

66

 

 

 

 

 

66

 

n

n

n

67

 

 

¡

 

 

67

 

 

¡

 

 

67

¡

 

¡

 

68

 

 

 

 

 

68

 

 

n

 

 

68

 

 

¡

 

 

CEO,§,VU - Čáp bílý (Ciconia ciconia)

 

 

1934

 

 

do r. 1950

 

 

1981 - 1992

 

57

58

59

60

 

 

57

58

59

60

 

 

57

58

59

60

64

 

 

 

 

 

64

 

 

 

 

 

64

 

 

n

n

65

 

 

 

 

 

65

 

 

n

 

 

65

 

n

n

n

66

 

 

 

 

 

66

 

n

 

 

 

66

 

n

¡

n

67

 

n

 

 

 

67

 

n

 

 

 

67

n

n

n

 

68

 

n

 

 

 

68

 

n

 

 

 

68

 

 

n

 

 

Na Českomoravské vrchovině hnízdil nejvýše v Řásné - 678 m n/m, na Šumavě hnízdí i výše (ŠŤASTNÝ et al. 1996)

Nejvýše položené hnízdiště na jižní Moravě je v 678 m n/m v Řásné (MARTIŠKO et al. 1994)

Do r. 1934 byly na Českomoravské vrchovině 3 hnízda: Telč, Hodice, Jaroměřice nad Rokytnou (PLACHETKA 1934)

K usazení čápů na Jihlavsku došlo po roce 1920, hlavně však až po r. 1940 (SLAVÍK 1958)

 

ZPĚT