Hnízdní rozšíření ptáků v okrese Jihlava

sestavil: Vojtěch Kodet

 

podle knih:

MARTIŠKO J. et al., 1994: Hnízdní rozšíření ptáků - Jihomoravský region. Část 1. Nepěvci. Moravské zemské muzeum a ČSOP ZO Pálava, Brno, 237 s.

ŠŤASTNÝ K., BEJČEK V., HUDEC K., 1997: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 1985-1989. H&H, 457 s.

 

VI. - Hrabaví (Galliformes)

 

CEO,§§,VU - Jeřábek lesní (Bonasa bonasia)

 

X = pravděpodobné hnízdní rozšíření na základě historických údajů

 

do r. 1930

 

57

58

59

60

64

 

 

 

 

65

 

X

X

 

66

 

X

X

 

67

X

X

X

 

68

 

 

 

 

 

Dříve pravidelně hnízdívali na Českomoravské vrchovině /Jihlavské vrchy/ (MARTIŠKO et al. 1994)

Pravděpodobně již před rokem 1930 prakticky vymizeli z Českomoravské vrchoviny (MARTIŠKO et al. 1994)

Jako hlavní příčiny úbytku jeřábků se uvádí intenzifikace lesního hospodářství, zvýšení návštěvnosti lesů a vysoké početní stavy drobných šelem (MARTIŠKO et al. 1994)

 

CEO,§§,E - Tetřívek obecný (Tetrao tetrix)

 

X = pravděpodobné hnízdní rozšíření na základě historických údajů

 

do r. 1930

 

 

1971 - 1980

 

 

1981 - 1992

 

57

58

59

60

 

 

57

58

59

60

 

 

57

58

59

60

64

 

 

X

X

 

64

 

 

 

 

 

64

 

 

 

 

65

 

X

X

X

 

65

 

¡

 

 

 

65

 

 

 

 

66

 

X

X

X

 

66

 

¡

¡

 

 

66

 

 

 

 

67

X

X

X

 

 

67

n

¡

 

 

 

67

¡

 

 

 

68

 

X

X

 

 

68

 

 

n

 

 

68

 

 

 

 

 

Nejpočetnější stavy na jižní Moravě bývaly na Českomoravské vrchovině, která byla v první polovině 20. století osídlena téněř souvisle. (MARTIŠKO et al. 1994)

Jihlavsko: O vysoké početnosti svědčí řada záznamů z Polenska. V oblasti Brzkov - Poděšín - Bohdalov - Chroustov - Ždírec - Kamenná tokalo po rece 1945 150 kohoutků. V revíru Brzkov bylo po roce 1945 na hlavnbím tokaništi pozorováno 20-25 ex. a v celém revíru 50 ex.. V roce 1962 zde tokalo již jen 5-6 kohoutků a vroce 1968 již druh nebyl zjištěn. V Panském lese u Dolní Věžnice bylo 29. 12. 1946 pozorováno 19 ex. a v okolí samoty Mastník u Brzkova bylo v zimě v letech 1944-45 zjištěno asi 300 ex. Poslední hnízdění u Dobroutova bylo zjištěno v roce 1967, ve Ždíreckých lesích v roce 1969 a u Arnolce bylo ještě 8. 9. 1969 pozorováno 8 ex. (HLADÍK 1987)

Na polích u Jiřína bylo 1. 5. 1946 pozorováno 34 kohoutků, na tokaništi u Otína dne 21. 4. 1952 16 kohoutků a u Pavlova na Třešťsku bylo na jaře 1947 zjištěno 27 kohoutků (HLADÍK 1959)

Jako hlavní příčiny vymizení se udává intenzifikace lesního hospodářství, zvýšení návštěvnosti lesů, vysoké stavy drobných šelem, těžba rašeliny a meliorace luk a rašelinišť. Do značné míry může jít o přirozenou regresi druhu. (MARTIŠKO et al. 1994)

 

CEO,§§§,CR - Tetřev hlušec (Tetrao urogallus)

 

X = pravděpodobné hnízdní rozšíření na základě historických údajů

 

do r. 1930

 

 

1973 - 1977

 

57

58

59

60

 

 

57

58

59

60

64

 

 

 

X

 

64

 

 

 

 

65

 

 

 

 

 

65

 

¡

 

 

66

 

X

X

X

 

66

 

 

 

 

67

X

X

X

 

 

67

 

 

 

 

68

 

X

X

 

 

68

 

 

 

 

 

Hnízdil od 400-500 m n/m výše (MARTIŠKO et al. 1994)

Z Českomoravské vrchoviny v podstatě vymizeli již do počátku 20. století. Z Jihlavska uvádí několik posledních záznamů Slavík (1959). Do konce 19. století se hojněji vyskytovali v Jihlavských vrších. V 90. letech 19. století bylo zjištěno v Rančířovském lese 13 slepic a v revíru Salavice několik kohoutů. V roce 1909 byl střlen poslední kohout v prostoru Dlouhá Brtnice - Nepomuky - Nevcehle. (MARTIŠKO et al. 1994)

listopad 1973 - 1 F u Kostelní Myslové (SLAVÍK 1982)

V minulém století tetřev nehojně hnízdil ve vyšších polohách po značné části území, zejména na Českomoravské vrchovině. Jako hlavní příčiny vymizení tetřevů se uvádí intenzifikace lesního hospodářství, vysoké početní stavy drobných šelem (lišky a kuny), odstřely a uvažuje se rovněž o klimatických změnách (MARTIŠKO et al. 1994)

 

§,NT - Koroptev polní (Perdix perdix)

 

 

1973 - 1977

 

 

1985 - 1989

 

57

58

59

60

 

 

57

58

59

60

64

 

 

n

n

 

64

 

 

n

n

65

 

n

n

n

 

65

 

n

n

n

66

 

n

n

n

 

66

 

n

n

n

67

n

n

n

 

 

67

n

n

n

 

68

 

n

n

 

 

68

 

n

n

 

 

Na jižní Moravě hnízdí do cca 600 m n/m (MARTIŠKO et al. 1994)

Hlavními příčinami výrazného snížení početnosti bylo zmechanizování zemědělství, používání pesticidů a zásadní změny krajiny se scelováním ploch a likvidací rozptýlené zeleně (MARTIŠKO et al. 1994)

 

§§,LC - Křepelka polní (Coturnix coturnix)

 

 

do r. 1980

 

 

1981 - 1992

 

57

58

59

60

 

 

57

58

59

60

64

 

 

n

n

 

64

 

 

n

n

65

 

n

n

n

 

65

 

n

n

n

66

 

¡

n

¡

 

66

 

¡

¡

n

67

¡

¡

n

 

 

67

¡

¡

¡

 

68

 

¡

n

 

 

68

 

 

 

 

 

 

ZPĚT