Hnízdní rozšíření ptáků v okrese Jihlava

sestavil: Vojtěch Kodet

 

podle knih:

MARTIŠKO J. et al., 1994: Hnízdní rozšíření ptáků - Jihomoravský region. Část 1. Nepěvci. Moravské zemské muzeum a ČSOP ZO Pálava, Brno, 237 s.

ŠŤASTNÝ K., BEJČEK V., HUDEC K., 1997: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 1985-1989. H&H, 457 s.

 

VIII. - Dlouhokřídlí (Charadriiformes)

 

LC - Kulík říční (Charadrius dubius)

 

 

1973 - 1977

 

 

1981 - 1992

 

57

58

59

60

 

 

57

58

59

60

64

 

 

¡

¡

 

64

 

 

n

n

65

 

 

n

¡

 

65

 

¡

n

 

66

 

 

¡

 

 

66

 

n

n

n

67

n

n

 

 

 

67

n

¡

¡

 

68

 

 

 

 

 

68

 

n

n

 

 

Hnízdí především v nižších polohách. Na Českomoravské vrchovině hnízdily v letech 1986-87 jednotlivé páry na ryb. Trnka - 643 m n/m a Křivka - 639 m n/m a na ryb. Železný u Polničky dokonce v 650 m n/m (Eleder P. in ŠŤASTNÝ et al. 1996), jsou známy starší údaje o hnízdění i ve vyšších polohách (ŠŤASTNÝ et al. 1996)

Na jižní Moravě hnízdí do cca 550 m n/m (MARTIŠKO et al. 1994)

 

LC - Čejka chocholatá (Vanellus vanellus)

 

 

1973 - 1977

 

 

1985 - 1989

 

57

58

59

60

 

 

57

58

59

60

64

 

 

n

n

 

64

 

 

n

n

65

 

n

n

n

 

65

 

n

n

n

66

 

n

n

n

 

66

 

n

n

n

67

n

n

n

 

 

67

n

¡

n

 

68

 

n

n

 

 

68

 

n

n

 

 

Na jižní Moravě hnízdí do cca 650 m n/m (MARTIŠKO et al. 1994)

Během posledních 20-30 let došlo ve všech oblastech k výraznému snížení početních stavů. Příčinami snížení početnosti bylo zejména vysušování a rozorávání luk, vyhrnování rybníků a změny obhospodařování rybníků na jižní Moravě (zrušení letnění) (MARTIŠKO et al. 1994)

 

§§,VU - Bekasina otavní (Gallinago gallinago)

 

 

do r. 1980

 

 

1981 - 1992

 

57

58

59

60

 

 

57

58

59

60

64

 

 

n

n

 

64

 

 

n

n

65

 

¡

n

n

 

65

 

n

¡

¡

66

 

¡

¡

¡

 

66

 

n

¡

¡

67

¡

n

n

 

 

67

n

¡

¡

 

68

 

 

 

 

 

68

 

n

¡

 

 

Na Českomoravské vrchovině hnízdí do cca 650 m n/m (MARTIŠKO et al. 1994), v ČR jsou známa i výše položená hnízdiště (ŠŤASTNÝ et al. 1996)

Na jižní Moravě hnízdí do cca 650 m n/m (MARTIŠKO et al. 1994)

V letech 1982-92 bylo registrováno na rašeliništích a bažinatých loukách při březích rybníků množství lokalit s výskyty v době hnízdění, vč. pozorování tokajícíh ptáků. Doklady o hnízdění (pozorování starých ptáků vodících mláďata) byly nepočetné: Polánky, V Lísovech, Bělokamenský ryb., Bukovské ryb., Veselík, Bažantka, Nad Svitákem, Na Oklice, Chvojnov, Kamenná, Hrbov - ryb. Baba, Černíčský ryb., Roštejnský ryb., Zvonějov, Nové Dvory, Hubenovská nádrž, Olešský ryb., Zhejral, Bor u Hor. Dubének, raš. Kaliště, ryb. Žibřid, Rantířov (Martiško, Rejmanová, Kunstmuller, Toman, Sobotka, Čutka, Dobrovolný, Slavík, HLADÍK et al. in MARTIŠKO et al. 1994)

Od 60. let se datuje počátek snižování početnosti v důsledku vysušování a rozorávníní luk, odbahňování rybníků a meliorací mokřin (MARTIŠKO et al. 1994)

 

§,CD - Sluka lesní (Scolopax rusticola)

 

 

do r. 1980

 

 

1981 - 1992

 

57

58

59

60

 

 

57

58

59

60

64

 

 

n

¡

 

64

 

 

n

¡

65

 

¡

n

n

 

65

 

¡

¡

n

66

 

n

n

 

 

66

 

 

n

¡

67

 

¡

n

 

 

67

 

¡

 

 

68

 

¡

n

 

 

68

 

¡

¡

 

 

1947 - hnízdění u Bílého Kamene (HLADÍK 1959)

1959 a 1980 - hnízdění u Dobroutova (HLADÍK 1987)

K výraznému snížení početnosti sluk patrně zásadně přispěl nadměrný odlov na zimovištích a jarní lov tokajících ptáků (MARTIŠKO et al. 1994)

 

§§§,CR - Vodouš rudonohý (Tringa totanus)

 

 

do r. 1980

 

 

1981 - 1992

 

57

58

59

60

 

 

57

58

59

60

64

 

 

 

¡

 

64

 

 

 

 

65

 

 

 

 

 

65

 

¡

 

 

66

 

 

 

 

 

66

 

 

 

 

67

 

 

 

 

 

67

 

 

 

 

68

 

 

 

 

 

68

 

 

 

 

 

Nejvýše položená hnízdiště v ČR jsou známa z Českomoravské vrchoviny kolem 550 m n/m (MARTIŠKO et al. 1994, ŠŤASTNÝ et al. 1996)

Na jižní Moravě hnízdí do cca 550 m n/m (MARTIŠKO et al. 1994)

1990 - hnízdní chování na bažinaté louce u Polánek (Kunstmuller I. in MARTIŠKO et al. 1994)

Na Českomoravské vrchovině v minulosti pravidelně hnízdíval. Od 60. let se začala početnost snižovat v souvislosti s vysušováním a rozoráváním luk, vyhrnováním rybníků. Do konce 70. let zcela vymizel z Českomoravské vrchoviny (MARTIŠKO et al. 1994)

 

§§,E - Pisík obecný (Actitis hypoleucos)

 

 

do r. 1980

 

 

1981 - 1992

 

57

58

59

60

 

 

57

58

59

60

64

 

 

 

 

 

64

 

 

 

¡

65

 

 

 

 

 

65

 

 

¡

 

66

 

 

 

 

 

66

 

¡

 

 

67

 

 

 

 

 

67

¡

 

 

 

68

 

 

 

 

 

68

 

 

 

 

 

Na jižní Moravě hnízdí do cca 400 m n/m (MARTIŠKO et al. 1994)

Příčinami výrazného snížení početnosti na jižní Moravě jsou zejména regulační úpravy řek (MARTIŠKO et al. 1994)

 

LC - Racek chechtavý (Larus ridibundus)

 

 

do r. 1980

 

 

1981 - 1992

 

57

58

59

60

 

 

57

58

59

60

64

 

 

 

n

 

64

 

 

 

¡

65

 

 

 

n

 

65

 

¡

¡

n

66

 

n

 

 

 

66

 

¡

¡

n

67

 

n

 

 

 

67

n

n

 

 

68

 

 

 

 

 

68

 

n

¡

 

 

Na Českomoravské vrchovině hnízdí nejvýše na Veselském ryb. u Žďáru nad Sázavou - 550 m n/m (Hladík B. in MARTIŠKO et al. 1994), v ČR jsou známa i výše položená hnízdiště (ŠŤASTNÝ et al. 1996)

Na jižní Moravě hnízdí do cca 600 m n/m (MARTIŠKO et al. 1994)

Jihlavsko - Zprávy o hnízdních kolonií jsou jen novějšího data

r. Bor u Polné: 1974 - 3 páry, 1975 - 250-300 párů, 1983 - 400 párů (Hladík, Semrád 1976, Hladík B., Dobrovolný A. in MARTIŠKO et al. 1994)

Váňovský ryb. u Třeště: 1977 - několik párů, 1978 - 60-80 párů, 1979 - 120-160 párů, 1980 - početnost se dále zvyšuje (SLAVÍK 1982)

Černíčský ryb.: 1984-1985 - do 10 párů (Sobotka in MARTIŠKO et al. 1994)

r. Bor u Horních Dubének: 1989 - 100 párů, 1990 - 150-200 párů (ROMANSKÝ 1992)

Příčiny snížení početnosti v posledních letech nejsou jasné. Patrně souvisí také se zánikem někerých hnízdních lokalit a změnami prostředí na někrterých hnízdištích (MARTIŠKO et al. 1994)

 

ZPĚT